Možná za sto let
budu vědět mnohem víc
ohlédnu se zpět
poznám, co je rub a líc

Možná za sto let
uvařím si horký čaj
rozehřeju led
takhle nějak vidím ráj

Ani netušíš, nevadí,
jak ti tohle nesluší. Kapradí
roste všude kolem nás dokola
dávno neslyšíš můj hlas, už nevolám
už ne, už ne

Přesto zítra zas
na cestu se přichystám
je tenká jako vlas
od nás vede zpátky k nám

I když dávno vím
zázraky se nedějí
ze tmy vylovím
stopy našich nadějí